eko

ÚVOD DO EKONOMIE

Rozdíl mezi vědeckým a nevědeckým poznáním:

Nevědecké- uskutečňuje se prostřednictvím smyslů, které nás mohou klamat (Slunce), ne každý  

                     smyslový vjem je klam

Vědecké- uskutečňuje se pomocí poznatků z matematiky a logiky (=exaktní vědy)-> každý výrok lze     

                 dokázat nebo vyvrátit

               - matematické poznatky- všeobecně srozumitelné, jednoznačné

- ekonomie nemůže využívat jenom matematické poznatky, zabývá se situací ve společnosti, prvotní poznání nám umožňují smysly

Způsoby předávání a uchování získaných poznatků (Tvorba modelů

·        Algoritmická koncentrace- řada čísel uspořádaných podle velikosti, jejichž série se dá  

                                                nahradit jednoduchým výrazem

·        Geometrická koncentrace= graf

·        Verbální koncentrace= výklad

-> cesty k vědeckému poznání- kdykoli měřitelné, kdykoli opakovatelné

Ekonomie jako věda

mikroekonomie= jedinec, rodina, firma, tržní struktury atd.

makroekonomie= růst, nezaměstnanost, inflace, zahraniční obchod, směnné kurzy, bohatství a

                                chudoba národů atd.

Rozdíl mezi pozitivními a normativními otázkami v ekonomii

Pozitivní ekonomická otázka- pomocí matematických a ekonomických metod analýzy lze odpovědět

                                                    jednoznačně ano nebo ne                                                   

                                                   (O kolik by se zvedla cena benzínu při zvýšení spotřební daně o 20%?)

Normativní ekonomická otázka- nelze odpovědět přímo

                                                       - nutno znát stanoviska zainteresovaných subjektů, nutno mít k

                                                         dispozici určitou hodnotovou škálu a znát příslušné preference.

                                                       - využívání sociologických metod, zjišťováním postojů atp.

                                                      (Vyplatilo by se postavit v Českém krasu novou cementárnu?)

ZÁKLADNÍ TRŽNÍ SITUACE

- na trhu dochází ke konfrontaci nabídky a poptávky

·        Poptávka

= závislost nakupovaného množství na ceně

·        Nabídka

= závislost nabízeného množství na ceně

Konfrontace nabídky a poptávky:

= sloučení obou křivek, chybná představa rovnováhy, je to bod, kdy se trh vyčistí!

-> cena je taková, kdy se prodá vše, co se nabídlo, za cenu, která je výhodná a akceptovatelná

- situace nastává jen velmi zřídka

Kdy je cena vyšší

1. krok- strana poptávky nakoupí menší objem služeb, než který je nabízen

            = převis nabídky- velmi častá situace na trhu- nereagují na něj spotřebitelé= pasivní

                                          účastníci akce

Reakce- snížení ceny- nic nemusí měnit ve výrobě

                                   -> povzbuzení poptávky->

2. kork- sníží cenu moc- převis poptávky                  (viz graf 2)

3.krok- zvýšení ceny ne na původní úroveň- metodou postupných kroků se firma může   

              přiblížit k vyčištění trhu

- existují však různé okolnosti, které můžou objem poptávky změnit

Okolnosti změny

1) Spotřebitelé- změna preferencí- do nákupu produktu zasáhne móda

                          - osvěta- např. BSE-> propad poptávky po hovězím mase

2) Výrobci: respektování cen vstupu, respektování poptávky, zájem na maximálním zisku (snižování

                     nákladů, nabídka vyššího užitku, inovace atd.).

Nebylo by přece jen v některých případech lepší ceny regulovat?                (viz graf 3)

a) Cenový strop- motiv= nižší nájemné, pomoc mladým, chudým rodinám, umožnit jim důstojné

                                           bydlení

                                        - zdravotní služby zdarma, školství zdarma

            Následky

            1) Majitelé domů- není na vymalování, na rekonstrukci stoupaček, na údržbu bytu a domu +

                                            zpomalí, případně zastaví se výstavba nových domu, bytů...

2) Spotřebitelé- silná poptávka->  vznik černého trhu.

b) Cenové dotace, minimální cena- motiv= pomoc jedné z hlavních vrstev národa, malým 

                                                                          zemědělcům, soukromníkům

Následky

1) Nerovnováha na trhu a zásah vlády

a) Kdo, (tj. které ekonomické subjekty) zaplatí ceny pro zemědělce výhodnější?

b) Co s odkoupenou produkcí?

2) Co malé farmy? Ceny produkce výhodné. Jaké budou následky? Růst cen půdy.

     Jak reagují farmáři na vlastní půdě? Prodají ji silnějšímu zájemci.

     -> Komu plynou zisky nakonec?

TEORIE INFORMACÍ

- za informaci považujeme jakýkoliv signál nebo sérii signálů, které je podnětem k určitému chování

Signály v ekonomických situacích:

Signály mezi subjekty, které kooperují- např. snaha výrobce nějaké firmy, aby svým zákazníkům sdělila něco o kvalitě výrobků (záruky, které jsou firmy ochotny poskytovat na výrobek- signál, že je výrobek kvalitní a i kdyby nebyl->existuje možnost reklamace)

Signály mezi subjekty, které nespolupracují- přijdeme do obchodu, očekáváme, že nám prodavač

                                                                              poradí- je to v můj prospěch a upřímné?

                                                                            - soupeření mezi dvěma žadateli o místo

Technika selekce signálů:

- obklopuje nás jich mnoho (zrakové, sluchové), vnímáme jen zlomek-> musíme umět filtrovat

1) Pravidlo vysokých nákladů padělání

·        Záruka kvality výrobku- možnost výměny

·        Utopené náklady- ekonomický subjekt vynaloží náklady, o kterých ví, že se mu nevrátí (v

                               krátké době a rychle)

                                         - jejich výška může být pro zákazníka signálem kvality produktu (kamenný 

                                           obchod x tržnice)

·        Výběr důvěryhodného, spolehlivého zaměstnance- tyto signály neexistují (nikdy nevíme, kdo

                                                                                   nám o sobě říká pravdu, neexistuje žádná

                                                                                   cesta ověření) 

·        Výběr schopného a pracovitého zaměstnance- tyto signály existují (diplom z elitní univerzity)

2) Pravidlo zveřejnění kompletní informace

·        Záruky na výrobek- když je zveřejní jedna firma, zveřejní je i všechny ostatní (ta firma, která

                                  je neuveřejní je na tom nejhůře, tu si zákazník nevybere, dá raději

                                  přednost firmě, která má podmínky horší, ale má alespoň nějaké)

·        Zákaz tázat se na rodinný stav uchazeček o práci- Kongres USA formuloval zákon, který zakazuje tázat se na tyto skutečnosti- tento zákon je „jalový“- ženy samy o sobě tyto informace říkaly a doufaly, že když toto pravdivě zveřejní, bude na tom lépe než uchazečka, která to nezveřejní

Další příklady signálů

1) Trh trpkých jablek- formuloval George Akerlof

                                     = bazary se složitějšími produkty (na nich se vada může projevit projevit)                                   

                                     - např. nová auta v autobazaru- je jasné, že je na něm nějaká vada, protože jinak 

                                        by je tam nikdo nedával

                                                     

2) Okázalá spotřeba jako signál schopností- např. závody ve zbrojení- neustálá snaha být lepší než

                                                                            ostatní (advokáti)

                                                                          - když nemáme jiné informace, okázalá spotřeba nám

                                                                            ukazuje kvality člověka

3) Negativní, nežádoucí výběr- např. chování pojišťoven při nabídce havarijního pojištění

-> zájem o pojištění mají zejména klienti,kteří vědí, že v jejich případě je riziko nehody vyšší.

Diverzifikace pojistného

1) Podle věkové skupiny- mladí bourají víc

2) Sazba pojistného závisí na místě bydliště- Praha je rizikovější než Hradiště

3) Záznamy, individuální statistika nehod- sběr a uchování informací

S ekonomickými subjekty, o kterých nemáme žádné informace, jednáme (podnikáme) poměrně často. Co je lepší?

Chovat se vůči neznámým aktérům korektně a vstřícně?

Sledovat vlastní zájem a vlastní maximální výnosy bez ohledu na slušnost?

ETIKA A EFEKTIVNOST

Může být slušné (etické, mravné) chování ekonomicky výhodné?

Celek rozdělíme do sedmi navzájem propojených oddílu:

1) Nesobecké chování – neegoistické preference

- při ekonomických aktivitách hraje významnou roli egoismus(snaha nahromadit bohatství, zabezpečit

   rodinu...)

Teorie racionální spotřebitelské volby

 - klasická ekonomická teorie z 18. a 19. stol.

- pracuje s předpokladem, že racionální jednotlivec se řídí pouze zájmem o sebe sama (zvětšuje pouze

  vlastní bohatství)

ALE egoismus není jediným motivem našich ekonomických aktivit. Svět, ve kterém by lidé jednali pouze ve vlastním zájmu (tj. ekonomicky racionálně) by byl karikaturou světa.

Navzdory ekonomické racionalitě dáváme dárky nejen blízkým lidem, anonymně přispíváme na charitu atd.

Příklady mimo ekonomii- dárci krve, záchrana života, Filemón a Baukchis

Základ všech ekonomických úvah- každý se chce obohatit má zájem jen o svůj prospěch

                                                        - má nesobecké chování v ekonomice smysl?

2) Strategické preference

Běžné preference- jsou autonomní a individuální

                             - např. móda, hudba, barvy, chuť jídla

Strategické preference- preference jedinců s následky pro celou komunitu

                                     - např. Oblíbenost sladkého u lidí.

(Existence prakomunity, kde byly dva typy jedinců. Jedni měli rádi sladké plody, druzí ne. Sladké

plody obsahují lehce stravitelné cukry, pohotový zdroj energie. Jedinci, kteří sladké plody

vyhledávají, jsou odolnější, mohou mít a uživit více potomku. Druhá větev vymře, zanikne vinou své

strategické preference)

- důležitou variantou strategické preference při hospodaření může být egoismus, sobectví, zájem o sebe sama

3) Problém závazku

- dominantní strategií je neutrpět škodu, je egoismus v ekonomických situacích

Dilema vězně

Soudce řeší případ dvou zadržených, kteří jsou důvodně podezřelí z těžkého zločinu. Prokázat jim však může pouze méně závažný trestný čin. Důkazem o spáchání těžkého zločinu by mohlo být přiznání některého z obou podezřelých. Soudce se pokusí získat přiznání tím, že každému z obou zadržených nabídne stejnou volbu:

„Tomu, kdo se přizná, že jste zločin skutečně spáchali, započítám polehčující okolnost a za přiznání ho propustím na svobodu. Druhého, protože budu mít důkaz, podle práva odsoudím k těžkému žaláři na 20 let. Když se přiznáte oba,odsoudím vás oba za těžký zločin, avšak s nejnižší trestní sazbou. To je podle zákona vezení na 5 let. Když se ani jeden z vás nepřizná, pak vás oba odsoudím za trestný čin, který vám už nyní mohu prokázat, na rok do vezení.“

Ekonomická varianta dilematu

- usilujeme o co nejvyšší výnos

Obdobný problém řeší dva jedinci, kteří by vzájemnou spoluprací mohli každý získat například jednu další jednotku bohatství. Disponuje-li každý z aktérů původním bohatstvím ve výši například 10 jednotek, lze sestavit tabulku možných výsledků. Dilema obou účastníků spočívá v tom, že každý ovládá pouze svou vlastní technologii a následkem toho nemůže zjistit, jestli druhý účastník transakce podvádí, nebo ne. Když budou oba spolupracovat, každý si ze společné akce odnese 11 jednotek bohatství. Tj.svůj původní vklad zhodnotí o 10%. Když budou oba spolupráci sabotovat, odnesou si pouze svůj původní vklad a bohatství každého zůstane na původní výši 10 jednotek. Když však jeden z aktérů bude spolupracovat, zatímco druhý bude podvádět, zvýší se bohatství podvodníka na 21 jednotek, zatímco kooperátor skončí na nule (vytunelován).

„Jednokolové hry“- vyplatí se nespolupracovat, protože tak mi aspoň nehrozí, že skončím na nule

„Hry s vyšším počtem kol“- např. 52 týdnů po celý rok- spolupráce může fungovat, až  do 52 kola,

                                               kdy už je ve hře tolik, že pokušení podvést je velké, jenže našeho

                                               partnera top samozřejmě napadne také, trak podvede už v kole 51, já už

                                               v 50...

-> spolupráce se nevyplácí ani v jednom případě

-> spolupráce se vyplácí pokud člověka známe, nebo pokud má spolupráce trvat dobu neurčitou

Převažují při ekonomických aktivitách jednokolová setkávání, anebo spíše opakované kooperace?

-> Převažuje opakování (opakují se naše potřeby, musí se opakovat výroba, produkce statků)

ALE Bezpočty dvojic podnikají, bankroty a rozpady společně podnikajících subjektu navzdory

dominantní strategii nevidíme !

Závěry:

a) Problém závazku- je to model, který ukazuje, že egoismus může být při aktivitách s opakováním

                                     nevýhodou

b) Podvodníci- zásadně vyhledávají situace bez opakování!

                        - např. okrádání důvěřivých lidí, peníze pro „lžinadace“

c) Poctivci- vydáni všanc podvodníkům, protože jen podvodník (druhý účastník ekonomické aktivity) 

                     ví, že běží pouze o jednokolovou hru, že druhého okrade a zmizí. Pouze předstírá zájem o

                     dlouhodobou a vzájemně výhodnou spolupráci.

d) Jestřábi se na pracovitých hrdličkách chtějí „nakrmit“. Navíc potřebují zůstat nepoznáni.

(Všimněte si, v ČR volají po dodržování zásady presumpce neviny většinou lidé, kteří se zdají být nejvíce podezřelí. V prostředí, kde policie a soudy nepracují důsledně a rychle, se může ušlechtilá zásada změnit v mimikry, v „účelný jestřábí“ nástroj ke kořistění.)

Unikátní období- ekonomická transformace:

- akce bez opakování (Daly se očekávat podvody?

1. fáze= akce- ukázalo se, jak se aktéři zachovali (jestřábi se „odmaskovali“, ale stejně nebyl nikdo

                         souzen)

2. fáze= identifikace- privatizace byla prostředek ke zvýšení účelnosti hospodaření

                                   - ty většinou vyžadují opakování->

3. fáze= selekce - při opakovaných aktivitách (výroba zboží a nabídka služeb) se výrobci snaží

                              vyhýbat všem nedůvěryhodným partnerům

4) Podobenství o hrdličkách a jestřábech

= genetický model- dovoluje nám uvažovat o vývoji komunity, v níž jsou zastoupeny dva typy jedinců

- je agresivita při ekonomických situacích výhodou?

·        Při převaze hrdliček mají jestřábi výhodu- snadná obživa- jestřábů rychle přibývá

·        Při převaze jestřábů mají hrdličky výhodu- jestřábů rychle ubývá (vzájemné souboje)

-> Být jestřábem je výhodné při velké nerovnováze s vysokou převahou hrdliček

-> Být hrdličkou je výhodné při velké nerovnováze s vysokou převahou jestřábů

-> agresivita není strategickou preferencí, je pouze dočasnou výhodou, než se v komunitě ustanoví

    rovnováha

Shrnutí příkladů podobenství jestřábů a hrdliček

- čím jsou vyšší náklady na boj, tím více v rovnovážné komunitě převažují hrdličky

5) Náklady na ostražitost

- berme v úvahu, že všechny ekonomické akce se odehrávají jako jednokolové hry:

P1, P2= partneři při ekonomických aktivitách

K= kooperuje; N= nekooperuje

-> při jednokolových hrách si všichni přejí mít za partnera „hrdličku“, preferují ekonomickou aktivitu

s poctivcem

-> všichni potřebují „hrdličky“- hrdličky proto, aby 

                                                     prosperovaly

                                                   - jestřábi proto, aby měli co

                                                     ukořistit

a) náhodná setkávání bez možnosti rozlišit-> poctiví vyhynou

b) náhodná setkávání s možností rozlišit->  nepoctiví vyhynou

c) náklady na ostražitost= část obnosu hrdličky, který věnuje na ochranu před jestřábem - sice mají

                                              menší výnosy, ale zajišťuje jim to nevyhynutí

                                           - utvoří se rovnováha obdobná rovnováze v podobenství o J a H

                                           - když jsou náklady na ostražitost nízké, pak při rovnováze převažují  

                                             hrdličky

                                           - jsou-li vysoké, převažují jestřábi

                                           - podíl počtu nekooperátorů bude přímo úměrný výši nákladů na ostražitost.

d) náklady na mimikry- jestřábi se maskují za hrdličky

                                        - utvoří se rovnováha obdobná rovnováze v podobenství o J a H, avšak  

                                          s opačným poměrem než v předchozím případě

                                        - vysoké náklady na mimikry snižují podíl jestřábů v komunitě

Existují země s nízkými/vysokými náklady na ostražitost?

Nízké náklady- státy, kde výrazně převažují hrdličky (USA, Holandsko, Japonsko, Švýcarsko)

                        - policie perfektně pracuje, soudy fungují-> demaskování jestřábů

Vysoké náklady- státy, kde výrazně převažují jestřáby při rovnováze (nefunguje policie...)

Zvláštnosti postkomunistických zemí z hlediska nákladů na ostražitost

Západních zemí= škála aktiv- nemovitosti, dovednosti, cenné papíry- pokud se špatně zhodnocují,

                                                 převedeme jednu formu na tu nejvýnosnější formu

Střední Evropa:

- v postkomunistických státech je vlastnictví podivně deformováno:

1) Budovy stojí na pozemcích, jejichž majitele nelze vždy jednoznačně stanovit (restituční spory)

2) Majitelé firem nejsou známi (TV Nova)

 Kdo rozhoduje o zisku? S kým jednat o případné spolupráci?

 Lze věřit závazkům „investorů“? (Vladimír Železný)

     Sídla firem na pochybné adrese

3) Rolníci sklidí úrodu. Nemají závazné smlouvy o odkupech- vytváří se dominantní postavení                 

     dodavatelů

    Ve vyspělých zemí jsou výkupní ceny pevně na 10-15 let- bez ohledu na úrodu/neúrodu

4) Lidé neukládají část svých úspor do cenných papíru (obavy z pyramidových her...)

5) Firmy v těchto zemích téměř neemitují dluhopisy, podílové listy nebo akcie. To jim zabraňuje

     v přístupu k dalším likvidním prostředkům, ke kapitálu, který by mohly zhodnocovat.

6) Investice do lidského kapitálu se nemusejí vyplácet, „rentovat“. Viz mzdy učitelů, vědců, lékařů, 

     herců,zaměstnanců muzeí, knihoven atp.

-> nemůžeme mezi sebou snadno převádět různé formy aktiv

7) Svoboda rozhodování a jednání

- jestřábi nic nevytváří- čím jich je víc, tím je svět chudší

Marginální hrdlička- hranice chování mezi kooperativním a nekooperativním- vidí nekooperativní

                                   chování u jiných, tak bude taky takový

- lze rozlišit u neznámého partnera, jestli kooperuje nebo nekooperuje- ne (mimikry bez nákladů)

- snaha dávat nějakým signálem najevo, že my jsme kooperátoři, když někdo ukazuje, že je hrdlička,

   jestřábi se na ní smlsnou- taky na nic

- matematickou jistotu, že jsou poctiví lidé, nemáme, je to pouze pravděpodobné

- já sama se rozhodnu, že jestřáb nebudu, snaha obstát před vlastním svědomím

TEORIE FIRMY

Firma- obtížnější na zkoumání

           - termín firma je abstraktní, zjednodušený

           -> nová rovina zkoumání- chování subjektů na straně nabídky

      Subjekty a) Majitel- jde mu pouze o zisk

                     b) Managment- jeho příjem nezávisí na zisku společnosti, je stanoven smlouvou, ale i tak

                                               mu záleží na zisku, protože smlouva obsahuje dodatky

                     c) Zaměstnanci- na zisku zainteresováni nepřímo, ale každý chce spíš dělat ve firmě,  

                                                která je rentabilní

-> všem jde o zisk

Příčiny vzniku zisku= využívání sil a zákonů přírody

                                 - není to vykořisťování dělnické třídy

- většinou okolo 15-25%

1) Pozitivní pojetí- ekonomická veličina- lze jej měřit, můžeme zkoumat okolnosti jeho vzniku

2) Normativní pojetí- příklady:

·        Založení USA. Ústava USA. Aniž zakladatelé určili cíl: vytvořit nejbohatší a nejmocnější stát, jsou USA od dvacátého století nejmocnější a nejbohatší zemí světa.

·        Na přelomu 19. a 20. století bylo v Rakousku-Uhersku a později v ČSR běžné, že firmy považovaly zisk za projev „božího požehnání“. Proto:

a) část zisku darovaly obci (chodníky, hasiči, knihovny, divadla, školy atp.) nebo regionu.

b) část zisku darovaly chudým (válečné vdovy, chudobince, charita atd.).

c) o část zisku se rozdělily se svými zaměstnanci (firma BAŤA aj.)

·        V devadesátých letech v ČR převážilo mínění, že podnikatelé mají na zisk nárok (bez ohledu na způsoby, jak zisk vytvořili.

-> dodnes desítky nevyšetřených a nepotrestaných skandálů, přečinů a trestných činů.

Základní relace výnosů

Diskontní sazba= nejnižší úroková sazba, která slouží k nákupům a prodejům (r)  

R= 3%; výnos cenných papírů= 6%; výnos produkce= 12%

Výnos

= P x Q

Q= objem produkce (počet kusů)-> firma stanovuje x P= (cena za jednotku)-> firma nestanovuje sama

Výroba

Definice- jakákoli činnost, která vytváří budoucí užitek. Přeměna výrobních vstupů ve výstupy.

               -> výstupy představují budoucí užitek- podmínka je splněna

- představuje budoucí užitek, který je nezpochybnitelný, až když firma výrobek prodá

Výrobní vstupy-práce (tisíce dovedností)

                         - kapitál (stroje + zařízení + suroviny)

                         - půda

                         - řídící a organizační schopnosti- snaha odhadnout poptávku

                         - podnikatelské dovednosti + lidský kapitál= schopnosti každého z nás

Příklady výroby- produkce v cirkuse, studium, nález hliněného střepu

Tržní struktury

- firmy se chovají podle toho, na jakém typu trhu se pohybují:        

1) DOKONALÁ KONKURENCE

- charakteristický vysoký počet faktorů

- model spíše učebnicový než praktický

- čtyři podmínky:

            a) Standardizované produkty- firmy nabízí dokonalé substituty

            b) Firmy přijímají ceny (price takers)- firma musí akceptovat cenu výrobku na trhu, kterou

                                                                           neovlivní ani větší dodávka                      

            c) Výrobní faktory jsou v dlouhém období dokonale mobilní- neplatí pro práci- lidé se za prací

                                                                                                                většinou nestěžují

            d) Firmy i spotřebitelé disponují dokonalými informacemi- pokud nepřekáží zákon, lze se

                                                                                                            dopátrat

Praktický význam- vidíme, jaké jsou pro spotřebitele nejlepší podmínky

                             - norma pro rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

2) MONOPOL

Mýty- a) Monopol může prodávat za libovolně vysokou cenu.

            b) Monopol brzdí technický a hospodářský pokrok.

            c) Monopol uplatňuje vůči zákazníkům, dodavatelům, zaměstnancům a jiným firmám hrubou

               sílu.

Definice- struktura trhu, kdy na celý trh produktu dodává své produkty jedna firma, produkt nemá

                 žádné blízké substituty

                                                                                             Poptávková křivka- p cena, q množství

Monopolní firma- prodává asi uprostřed

                                                                                                        - modrá čára

                                                                                 Dokonalý stav trhu- černá čára

- častěji se setkáváme s regionálním monopolem (prodejna na vsi)

Zdroje vzniku monopolu:

            a) výlučná kontrola (vlastnictví) výrobního zdroje- není zaručen navěky (Telekom- zánik kvůli

                                                                                               mobilním telefonům)

                                                                                             - např. půda pro unikátní odrůdu a následně   

                                                                                               značku vína

            b) úspory (výnosy) z rozsahu- velká firma si kupuje velké stroje- vytváří velké úsory

                                                             - největší firma vyrábí největší množství bot za nejnižší ceny-

                                                               monopol výhodný pro všechny

c) patent= úřadem přiznané a zákonem vynutitelné právo na monopol

                           - aby člověk objevil něco nového, musí za to utrácet, vynaložit náklady, aby se  

                              náklady vrátily- právo na patent (existují i když jsou zdrojem monopolu)

                     Platnost patentu 15-23 let- existence nijak nebrání jiným vynálezcům ve výzkumu

                                                               -> nebrzdí objevy

                                                               - chrání vynálezce objevů, jejichž vývoj je technicky

                                                                  nejnáročnější

            d) vládní licence- zpravidla vede k úsporám z rozsahu

                                         - vydává stát, krajská úřad- provede výběrové řízení a vítězná firma má

                                           zajištěno monopolní postavení (svoz odpadků

Hospodářská politika a monopol:

1) Zestátnění firem v monopolním postavení- změna managementu, který projevoval

                                                                               X-neefektivnost

                                                                            - management= snaha o rentabilitu, úředník- usilují o  

                                                                              co největší aparát a o co největší útratu peněz

2) Regulace míry zisku- míra zisku = zisk/kapitál = N% = 0,1

                                        - vláda určí míru zisku, kterou má firma pod státním dohledem dosáhnout

                                      

                                        - proto management zvýší co nejvíce kapitál (investice) aby podíl zisku byl

                                          větší

3) Antimonopolní zákony- zakazují přirozeným monopolům jejich velikost = zmenšují je

4) Laissez-faire= dokonalá konkurence

                            - politici rezignují a nechají monopolní firmy dělat si co chtějí

Nutno rozlišovat

1) Pokud se firma dostane do monopolního postavení vlastní pílí, nevadí to

2) Chyba je pokud se management chová chamtivě- zneužívání hospodářské síly (i menší firmy)

Monopolistické konkurence

- na trhu je velký počet firem (malé, střední i velké), které vyrábějí blízké substituty

-> firmy své výrobky záměrně diferencují

- firmy vytváří odvětvové skupiny (LG, Samsung, Nokia, SE)                                 (viz Obr. 1)

George Stigler- kritizuje tento model- pojem odvětvová skupina je neurčitý a nepřesný

                        - i když postupuji řadou substitutů, neznamená to, že konečný substitut je substitutem té

                           první věci

Pro monopolistickou konkurenci je typická rozmanitost produkce

-> proč firmy diverzifikují svou výrobu? (auta)

- nebylo by lepší, aby firma použila náklady ze zisku a prodávala jedno auto za výrazně nižší cenu?

- poptávka po rozmanitosti roste se zvýšením příjmem spotřebitele

- když se příjmy zvýší, jak rozloží firmy náklady na rozmanitost                             (viz Obr. 2)

Elastický trh- nakupují spotřebitelé, kteří nejsou moc bohatí

                       - při malém poklesu ceny zaznamenáme prudký nárůst poptávky, při malém zvýšení

                         ceny, prudký pokles prodejů

Neelastický trh- při velké změně ceny se prodeje změní v mnohem menším rozsahu

                           - prodeje takových komodit, které si spotřebitelé přejí mít (Mercedes)

                           - produkt vyjadřuje společenský statut...

                           -> bohatí zákazníci platí náklady na rozmanitost

Výsledek- nemáme důvod protestovat proti velkému množství substitutů, protože náklady na

                  rozmanitost, které financují bohatí, i chudí profitují, novinka montovaná do drahého auta se

                  postupem času dostane i do aut pro obyčejné lidi

Hotellingovi prodavači

Situace- dva trhovci na pláži s krámkem

             - druhý den se Béčko se posune k Áčku- má vyšší tržby (přetáhl část zákazníků od svého

                konkurenta

             -> v krátké době oba dva skončí přímo uprostřed pláže

Hospodářská praxe- benzinka v místě sjezdu na dálnici (v obou směrech)

Spotřebitelské preference a reklama

- při dokonalé konkurenci nemá smysl (dokonalé substituty)

- pro monopolní formy také nemá smysl

- smysl má vnucování zboží jako pozičního statku (banány Chiquita)

Moderní reklama- nepropaguje zvláštní vlastnosti tak, jak to bylo dříve

                               - své produkty nabízí jako poziční statky- zvýším svůj status, když si to koupím

Klasická sekvence- Adam Smith

                               - pojmenovává situaci na trhu s dokonalou konkurencí, spotřebitelé mají omezené

                                 rozpočty a kupují jen to, co nejnutněji potřebují

                               => spotřebitelé rozhodovali o tom, co bude firma vyrábět- nízká poptávka-

                                     zákazník nekupuje

Revidovaná sekvence- John K. Galbraith

                                    - situace se změnila- masivní kampaň na podporu výrobku, který se teprve

                                      vyrábí-> všichni ho chtějí

                                    - ve skutečnosti neplatí- když koupíme šunt, šíříme to dál

3) OLIGOPOL

- předchozí dvě situace byly extrémy, tato situace už je typická pro malý počet firem

- tržní struktura, ve které konkurenti vzájemně sledují své strategie, zvažují jednání druhé strany

Duopol- 2 firmy

             - firmy sledují svého konkurenta a podle toho konají určitá opatření

·    Cournotův duopol- obě firmy neustále snižují ceny = cenová válka, dostanou se do fáze, kdy

                                by další snížení ceny znamenalo ztráty

                                         - dále vedou i množstevní války

                                         - obě firmy se snaží o co největší odbytiště svých produktů

                                         - také se dostanou na nejnižší úroveň výroby, ze které nemohou ustoupit,

                                             protože by přestaly být rentabilní

                                                                                                                      (viz Obr.3)

·        Bertrandův model- předpokládá, že konkurent nezmění svou cenu. Snížení ceny však

                                  znamená, že každý zákazník uspoří! Proto vzniká cenová válka, která

                                  trvá, dokud se cena neustálí na minimu.

                                - výsledek je nakonec téměř stejný jako u dokonalé konkurence.

·    Stackelbergův model- model vůdce a následovníka                           ( viz Obr. 4)

                                  - jedna firma je cenovým následovníkem (řídí se podle konkurenta)

                                  - je toto postavení výhodné nebo nevýhodné?

              Příklad- Škodovka po revoluci začala vyrábět Felicie – byla cenovým následovníkem (dala

                                 nižší ceny než ostatní firmy) – Škodovka na tom vydělala

                                                 -> cenový následovník není tedy z principu špatně

Koluzivní dohody

- mohou je uzavírat firmy v duopolní situaci

- snaha jednat ve vzájemné spolupráci, aby na tom byly lépe

- jsou zakázané, ale přesto se uzavírají (mohou být i nepsané)                                   (viz Tab. 1 a 2)

-> když jedna firma drží svou cenu, drží ji i druhá firma

- pokud je firmy dodržují, spotřebitel je na tom hůř, zaplatí vyšší cenu než při cenové válce

Pravidla koluzivních dohod

1) Firmy je respektují především v období hospodářské deprese. Objeví-li se hospodářský růst, firmy

     se necítí dále vázány koluzivní dohodou- individuální taktika.

2) V dlouhém období ztrácí koluzivní dohody na důležitosti, firmy vyvíjí nové substituty- nové

     zvážení, jestli je uzavřít.

3) Fungují u dvojice firem ne u víc- firmy vědí, že když jedna poruší, dvě zbývající ji mohou citelně

     potrestat. Navíc nastane hospodářská situace, která nemůže být skryta úřadu pro ochranu

     hospodářské soutěže.

Napadnutelné trhy

- okolnost, která v případe oligopolu (nebo u monopolu na malém trhu) má vliv na to, že se firma

  chová jako při dokonalé konkurenci

Příčiny

1) Volný vstup na trh a volný výstup z trhu.

2) Minimální utopené náklady. Utopené náklady jsou v tomto případě signálem, který bud

     odstrašuje, nebo naopak neodstrašuje od vstupu na daný trh.

Příklad- letadlo versus cementárna- aktivum lze směnit buď za investici do cementárny, nebo za

               investici do letecké přepravy

                                                                                                                                                                                                                  

EXTERNÍ NÁKLADY, VLASTNICKÁ PRÁVÁ, COASEHO TEORÉM

Externí náklad= položka, která nezatěžuje svého původce, nýbrž třetí subjekt.

Jak externalitu zjistit?

Jak externalitu změřit?

Jak externalitu kompenzovat?

·        Negativní externality

                                        Příklady- nemyté nádobí, hluk v posluchárně, znečištěné ovzduší

·        Pozitivní externality- část výnosu, který neinkasuje výrobce, ale část výnosu inkasují

                                                    jiné subjekty

                                            Příklady- kavárna a pekař- vůně pečiva láká i do kavárny, proto ji staví

                                                            blízko, sadař a včelař, když mě někdo zkouší, inkasuje pozitivní

                                                            externalitu, taky se učí

                                                         - jedním z důsledků kosmického výzkumu je vynález suchého zipu

Problém externalit

- pokud nějaký subjekt způsobuje jinému ekonomickému subjektu škodu, musí tuto škodu nahradit

  jejich původce

->Ronald Coase (NC 1992)- Problém společenských nákladů

                                                              = kritika tohoto modelu

                                                                                                                (viz tabulky 1-6)

                        Reciproká povaha externalit.

Coaseho terém- Když mohou strany zatěžované externími náklady vzájemné vyjednávat bez 

                             transakčních nákladů, dospějí k efektivnímu řešení bez ohledu na to, komu 

                             přisuzuje odpovědnost za způsobované škody zákon.

Transakční náklady

- nízké transakční náklady= podmínka fungování Coaseoha teorému

Vysoké transakční náklady- v takovém případě se musí uplatňovat zákon

                                a) všude tam, kde jeden subjekt škodí mnoha třetím subjektům

                                                   - např. letiště- v podstatě nejde kompenzovat škody (poškozených je 

                                                                           mnoho, zkreslovali by své skutečné škody)

                                b) Náklady se zvyšují zaujetím neústupného, tvrdého postoje při vyjednávání. 

                                              (aktivity environmentalistických organizací, fundamentalistické postoje)

Vlastnická práva

= základ všech úvah a jednání o externích nákladech

1) Právo užívat (v závěti nám někdo může něco dát, ale můžeme to užívat až od 18 let)

2) Právo disponovat (management- disponuje mnoha prostředky, ale nevlastí je)

3) Právo držet

-> vlastnické právo je tedy naplněno, pokud jsou spojeny všechny tři podmínky

Příklad následků aktivit bez stanovení vlastnických práv:

Tragédie společného vlastnictví

- když vesničané vyhánějí dobytek na své soukromé pozemky, mají větší výnos, než když existuje  

  jedna obecní pastvina

Důvod= ignorování externího nákladu

Další příklady společného vlastnictví- a) Těžba obecního lesa-> drancování přírodních zdrojů

                                                               b) Mezinárodní rybolov- nejasná hranice mezinárodních vod

                                                               c) Odpad v totalitních státech-> špína za plot

- ve všech společnostech, které se snažily realizovat společné vlastnictví, se ukázalo se, že nefunguje  

  (hippies)

POZIČNÍ EXTERNALITY

- vznikají, když dva ekonomické subjekty soupeří o nějakou pozici

-> varianta „závodů ve zbrojení“

Příklady- Emil Zátopek- je tak dobrý, že kvůli němu všichni musejí daleko tvrději trénovat

              - fotoaparáty- 1Mpx- nikdo nebude prodávat, dokud nevyvine taky takový

              - kampaň politika za své zvolení

Morální hazard- dopouští se ho každý ekonomický subjekt, který výdaje o kterých rozhoduje, nehradí

                            z vlastní kapsy (řídím tátovo auto)

ZDAŇOVÁNÍ EXTERNALIT

1) Zdaňování negativních externalit

- výrobce inklinuje k nadprodukci, protože část nákladu hradí třetí subjekty, to by se dalo  

  kompenzovat, kdyby byl výrobek zdaněn

- výroba je relativně levnější, zdanění tudíž může nadměrnou produkci redukovat, může přispět k

  efektivnější skladbě spotřebního koše.

Otázka: Jak zjistit a stanovit správnou sazbu?

2) Zdaňování pozitivních externalit

- firma, která vyrábí něco, co je spojeno s pozitivní externalitou vždy vyrábí v menším rozsahu- vláda

  může povzbudit produkci dotováním

Opět otázka: Jak stanovit optimální sazbu? Jsou opodstatněné dotace do zemědělství, do lesního 

                      hospodářství atp.?

3) Zdaňování pozičních externalit

- daně nemohou „závody ve zbrojení“ nijak redukovat, přesto mohou být účelné

Jak se projeví vysoká daň?

Část tržeb putuje v dani do státní pokladny. Existuje šance na její rozumné využití?

Pouze za předpokladu, že o čerpání ze státního rozpočtu budou rozhodovat rozumní a zodpovědní politikové. Existují vůbec takoví?

VEŘEJNÉ STATKY

- když veřejný statek splňuje dvě podmínky, jedná se o čistý veřejný statek, pokud splňuje jen jednu

  podmínku, jedná se o kolektivní statek

Nezmenšitelnost- pokud existuje veřejný statek, všichni jeho konzumenti ho získávají ve stejné

                               kvalitě, nikoho nelze z jeho spotřeby vyloučit

Příklad- maják- svítí všem rybářům

-> většinu jich poskytuje vláda a stát:

·        ochrana občanů před vnějším nepřítelem (armáda)

·        ochrana občanů před vnitřním nepřítelem- těmi, co porušují zákon (policie)

·        sociální programy (stipendia, starobní důchody, sociální zabezpečení)

- zdá se, jako by byly zdarma

Ekonomie jako věda o hospodaření zjišťuje problém: v jaké kvalitě jednotlivé veřejné statky  

                                                                                       produkovat a distribuovat, při jakých celkových

                                                                                       nákladech?

- pokud by všichni platili stejně, museli by se všichni podřídit nejchudšímu obyvateli- mále příjmy 

  pro stát, malá distribuce veřejných statků

-> různé daně pro různé lidi (nejbohatší nejvíc přispívají na distribuci- nároky se jim přizpůsobují)

Výsledek= vyšší počet a vyšší kvalita veřejných statků, než by tomu bylo při spravedlivých podílech

                    na nákladech

Veřejné statky a soukromý sektor

- veřejné statky jsou vesměs financovány z rozpočtu států, tedy z daní, existují však i výjimky:

a) Financování z darů- důvody- altruismus, tlak okolí

                                    - např. majitel domu opraví chodník před svým domem- čerpají z toho i náhodní

                                      chodci

b) Prodej BY-PRODUCTS- soukromé televize (potřebují reklamu)

                                             - tato strategie způsobuje obecný úpadek vkusu a soudnosti, musí reklamu

                                               nacpat k něčemu, co zaujme co nejvíce lidí

c) Technické prostředky k vylučování neplatičů- kabelové televize, satelity

d) U kolektivních statků vznikají družstva spotřebitelů

Při distribuci veřejných statků se dá pozorovat jev= černý pasažér

- nechce platit daně, nechce veřejný statek financovat

- černých pasažérů pozorujeme více než v zemích východního bloku

Veřejné statky a vymáhání renty

- vymáhání renty se projevuje ve dvou podobách:

1) Při vyhlašování a během konkurzu na státní zakázky

- město rozhoduje o tom, jestli se budou nebo nebudou uklízet odpadky-> vypisuje konkurz

- jedná se o hru se známým počtem kol- hlásí se spíše jestřábi

- firmy se o tyto nabídky perou – lobbování, podplácení, korupce

2) Při produkci a distribuci veřejných statků

          - firmy zneužívají své hospodářské síly vůči drobným zákazníkům (malé poplatky spotřebitelů= 

            velké zisky dodavatelů (zvýším cenu rohlíku o 1 Kč-> přinese to denně zisk např. 100 000)

Veřejné statky mají mnoho nežádoucích vlastností. Proč se s nim itedy setkáváme v tak velkém rozsahu a proč jich stále přibývá?

Veřejné statky můžeme rozdělit do tří skupin:

·        Veřejné statky důležité pro fungování společnosti, státu (servis pro vlády, parlamenty a úřady, pro správu státu na všech úrovních- armáda, policie, soudy, podpora vzdělání a výzkumu, kulturních institucí, např. muzeí atd.)

·         Veřejné statky a služby, jejichž účelem je pomoci občanům v nouzi (sociální programy a dávky, starobní a invalidní důchody, podpora v nezaměstnanosti, podpora bydlení)

·         Veřejné statky a služby, které občanům nabízejí určité pohodlí (veřejné silnice a železnice,

              média veřejné služby, veřejné osvětlení, údržba veřejných parků a zeleně atd.)

MAKROEKONOMIE

- studuje chování ekonomiky jako celku

- analyzuje výsledky hospodářských aktivit milionů subjektů tj. spotřebitelů, firem a institucí

- sleduje agregované následky bezpočtu různorodých rozhodnutí, která mohou být protichůdná a jejich

  následky se do značné míry mohou rušit

- zabývá se otázkami, proč jsou některé státy dlouhodobě bohatší a jiné ne, existuje možnost toto

  změnit?

·        státy bohaté- například USA, Japonsko, Německo...

·        státy, které se rozvíjejí: například Španělsko, Brazílie, Čína, Česká republika...

·        státy, které se nedokázaly vymanit z bludného kruhu chudoby

Základní předměty zájmu makroekonomie

1) Produkce, výkonnost ekonomiky- měří se pomocí HDP

Definice HDP= hodnota statků a služeb vytvořených v ekonomice během daného období- čtvrtletí, rok 

                        - do HDP se započítávají pouze statky a služby finální. Tj. ty, které prošly směnou na

                           trzích, ignorují se tzv. meziprodukty.

                        - některé výrobky mohou být současně jak meziproduktem, tak i finálním produktem  

                          (např. mouka, elektřina, dopravní služby atp.).

C= spotřeba, dá se změřit za rok v dané zemi

    - zákazníků, firem, institucí

I= investice- všechny prostředky, které se spočítají jako náklady vynaložené na obnovu a rozšíření

     výroby

G= spotřeba a výdaje vlády                                                                      

X= vývoz= hodnota vyvezených statků M= dovoz= hodnota dovezených statků

3 aspekty veličiny HDP

a) Nominální versus reálný HDP

Nominální= čtvrtletí, konec roku- hodnota všeho, co bylo vyrobeno a prodáno vyjádřeno

                      v cenách platných v daném roce

Reálný- číslo očištěno od inflačního zkreslení viz obr. 1

b) Úroveň HDP, nominálního nebo reálného versus růst HDP viz obr. 2

c) HDP versus HDP na hlavu- aby byla srovnatelné s jinými státy, musíme převést na stejnou    

                                                  měnu, vydělit počtem obyvatel= HDP na hlavu

Příčina růstu HDP

- většina ekonomik v dlouhodobém průměru vykazuje růst HDP o několik procent z rok

a) První příčinou je změna množství zdrojů (vyvolaná vyšším přírůstkem obyvatel 

     v produktivním věku + růstem kapitálu, tj. růstem disponibilních zdrojů)

                 Někdy zůstane stejný počet obyvatel, kteří si zvykají na vyšší standard

              b) Změna efektivnosti výrobních faktorů – růst produktivity práce jako následek vyššího

                  pracovního nasazení

-> ekonomika se vyvíjí v cyklech- nepravidelný cyklus        (viz obr. 3 a 4)

Potenciální produkt je údaj vypočtený z existujících výrobních fondů za předpokladu, že by byly

                                    využity při plné zaměstnanosti                                              (viz obr. 5 a 6)

2) Zaměstnanost

- zaměstnanost je mikroekonomický problém- 1 osoba ztratí práci

- nezaměstnanost však škodí mnoha lidem a má pro celou společnost nebezpečné následky

- cílem je vysoká zaměstnanost, nikoli zaměstnanost úplná. příležitosti pracovat mají zůstat pro

   ty, kteří si přejí pracovat, tím se připouští, že někteří lidé pracovat nejspíše vůbec nechtějí

(viz grafy 1-5)

3) Stabilní hladina cen

- když kolísají jednotlivé ceny, nevadí to, když se mění trend všech cen- signalizuje to, že je něco

   špatně

- měří se pomocí cenových indexu (CPI)

a) definuje se tzv. spotřební koš- široká škála spotřeby zredukována na základní potřeby

b) měří se změna cen v tomto koši- zaznamenají se údaje o ceně v období 0 (výchozí rok)- ty se potom

     děli součtem cen statků v měřeném roce

·        Inflace- hladina cen se začíná zvyšovat (narůstání ceny spotřebního koše)

                   a) Inflace mírná- o 3- 5% za celý rok- 5%= už je to velice znepokojivá situace pro celý

                                                                                           stát, vlády musí přijímat opatření

                                                                                 - kolem 3%= dobré číslo- nepozorujeme ji u zboží 

                                                                                   s krátkou lhůtou spotřeby (oblečené, jídlo), u

                                                                                   zboží s dlouhou lhůtou to zaznamenáme (auto...)->

                                                                                   motivuje spotřebitele, aby tyto statky kupovali 

                                                                                   dříve, než si na ně našetří

                    b) Pádivá inflace- (10-99%)- zničující následky

                    c) Hyperinflace- stovky až tisíce procent

·        Deflace- pokles hladiny cen

- když hladina cen nekolísá, má to ztišující účinek pro chování spotřebitelů, když vědí, že se cena

  nezmění, nemění své spotřebitelské návyky, pokud se mění, je to příznivá situace pro firmy,

  když firma ví, že se cena nezmění, můžou plánovat produkce dopředu

4) Zahraniční obchod

- není předmětem aktivity žádné vlády, subjektem jsou jednotlivé firmy (stát bývá subjektem pouze 

  v totalitních státech)

- jeho podíl HDP závisí na velikosti země,

Přednosti jsou zjevné: zvyšuje míru uspokojení domácí poptávky a zefektivňuje využití domácích zdrojů:

a) Spotřebitelé dávají přednost rozmanitosti nabídky, kterou může dovoz významně rozšířit.

b) Nakupují raději dovezené komodity, zejména když jsou levnější než domácí substituty.

- měří se v saldo bilanci- čisté vývozy = vývoz (v eurech) –dovoz (X-M)

Měnově kurzy:                                  (viz Devalvace a revalvace)

a) devalvace= zlevnění vývozu, podpora domácího průmyslu, ochrana domácího trhu

                         (Nevýhoda při turistice do zahraničí!)

b) revalvace = zlevnění dovozu, zhodnocení domácí měny (turistika), přibrždění vývozu

c) celní sazby, cla- vývozní nebo dovozní kvóty, limity

MAKROEKONOMICKÉ NÁSTROJE K DOSAHOVÁNÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÝCH  CÍLŮ

- existují některé aspekty ve státě, které mohou ovlivňovat hospodářský vývoj

1) Fiskální politika= vláda- musí si nechat schválit rozpočet- rozepíše příjmy (daně) a výdaje

                                 - po skončení 2. SV ji vlády začaly využívat i ke korekcím hospodářského cyklu

                                      = racionální fiskální politika, která fungovala do 70. let- politikové začali 

                                         využívat pro své krátkodobé politické cíle

2) Monetární politika= centrální banka- ovlivňuje chování komerčních bank

                                                                  - tiskne peníze, reguluje výši minimálních bankovních  

                                                                     rezerv, reguluje úrokové míry, stanovuje diskontní sazbu

3) Politika zahraničního obchodu- subjektem této politiky jsou centrální banka a stát

a) Ochranářství= celní a další bariéry

                                      - praktikují vlády (motivy: ochrana domácích výrobců, zaměstnanosti...)

b) Otevřenost ZO= zvýšení tlaku na domácí výrobce + zlepšení pro spotřebitele

4) Důchodová politika= nepřímý nástroj

a) Politika minimální zdí- součást sítě sociální pomoci

b) Formy mzdové regulace- ochrana před inflací- zvýšení mezd státních zaměstnanců

c) Sociální dávky a redistribuce důchodů- nástroj s velmi rychlou účinností, má však četné,

                                                                     nečekané následky

INTERPRETACE MAKROEKONOMICKÉ ROVNOVÁHY

·        agregátní nabídka- celková nabídka, vše co soukromé firmy vyrobí (spotřební statky + 

                                   investice, tj. kapitálové statky) během kalendářního roku, čili HDP

·        agregátní poptávka- celková poptávka spotřebitelů, firem (investice + suroviny), vlády, ale i

                                     občanů cizích zemí, kam domácí firmy vyvážejí prostřednictvím ZO 

                                     část své produkce.

Makroekonomická rovnováha: ilustrace na vývoji v USA (léta 1960 – 1990) (viz obr. 8- 12)

- projevy těchto procesů nelze pozorovat během týdnů, ani měsíců. Nejdříve po roce, spíše až po více  

  letech

- makroekonomická rovnováha je proces obtížně zjistitelný, dokazatelný je pouze ex post

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

Popis klasického hospodářského cyklu:

Vrchol-> recese(deprese)-> sedlo-> expanze-> vrchol

A) Recese (Deprese)                                                                                     (viz obr.1)

1) Rodiny začínají odkládat nákupy statků, některé statky považují za luxusní (pokles cen těchto

     komodit)-> statky se hromadí ve skladech-> firmy zastaví všechny investice- krátí výrobu, aby

     zpomalili tok produkce do skladů-

2) Omezování výroby má za následek krácení pracovního týdne, což znamená pokles mezd, firmy

    zaměstnance vysazují z práce nebo propouštějí

    -> to je příčinou poklesu kupní síly

3) Následuje pokles mezd, úroků, zisku, čili pokles cen všech typů. Na finančních trzích dochází

     k poklesu či spíše k pádu. Hrozí deflace.

Deflace

-> Pokles mezd a platu, úroku, zisku a výnosu všeho druhu způsobí, že se opakuje krok 1), 2), 3) atd.

B) Sedlo

Proč se stupňovitý pokles zastaví?

1) Nákupy statku dlouhodobé spotřeby, dovolenou atp., lze odložit. Avšak potraviny a další komodity

     pro okamžitou spotřebu (elektřina, voda, teplo, cesty do zaměstnání, telefonování atd.) většinou

     odkládat nelze.

2) Firmám začíná ubývat zásob produktu (spotřeba: nezaměstnaní [10–25%], zaměstnaní, podnikatelé

     a další obyvatelé)

3) Údržba zařízení, hrubé investice zpravidla pokračují.

4) Odlišné následky v prvovýrobě a ve zpracovatelských oborech. Nejtěžším následkům čelí

     prvovýroba.

Prvovýroba- těžký průmysl, stavebnictví, těžba surovin, též finanční sektor a další jemu blízké obory

                    - v současnosti čelí těžkým následkům

Proč by měl nastat ve vývoji obrat?

- kroky 1), 2), 3) se opakují, všechny ekonomické subjekty čelí problémům

při dlouhé recesi firmy hledají, zda by svou situaci nemohly zlepšit

-> snaží se o inovace

-> pokoušejí se vyrábět objemy, které trh muže koupit, avšak s nižšími náklad

C) Konjunktura, expanze

- firmy očekávají větší poptávku

1) Změna očekávání investorů, růst cen akcií, růst cen produkce-> růst objemu produkce

     Nákupy, které lidé odložili, jsou nyní uskutečňovány.

2) Firmy se snaží získat zaměstnance- přetahují je přeplácí je

3) Růst objemu investic (zavádění nových technologií), nákupy statků dlouhodobé spotřeby.

     Další růst cen, růst produkce, růst mezd, růst úroků, růst zisku, další investiční aktivita...

D) Vrchol

Proč se ekonomický rust zastaví a zvrátí v pokles?                           (viz obr. 2)

Růst cen začne předbíhat produkci.

->rostou mezní náklady, protože firmy soutěží o nejlepší zdroje-> následuje nasycení

    trhu statky dlouhodobé spotřeby-> pokles odbytu, firmy musejí snižovat ceny

Délka cyklu

a) krátké cykly- 2-4 roky- paniky, burzy, lokální poruchy v odbytu, kolísání zásob

b) střednědobé cykly- 5-10 let- průmyslový, investiční cyklus

c) dlouhodobé cykly- 40-60 let- velké objevy např. pára, elektřina

-> Výsledkem jsou nepravidelnosti a nepředvídatelnost hospodářského vývoje

Velká hospodářská krize                                          (viz příloha)

·        Změny v USA- prezidentské volby, v březnu 1932 nastoupil F.D. Roosvelt

         New Deal- zvyšování zaměstnanosti (zákaz práce mladistvých a dětí, délka pracovního  

                                                                       dne, podpory malým farmám atd.).

·        Změny ve VB- ekonom J.M Keynes

                       - v roce 1936 vydal knihu: Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz

- vysvětlil příčiny změn ve vyspělých ekonomikách v porovnání s počátky průmyslové 

   revoluce

- doporučil, aby se vlády pomocí svých rozpočtů pokusily zmírnit extrémy hospodářského  

  cyklu

Keynesova opatření

a) Monetární politika

- regulace úrokové sazby.

1) Při recesi- udělá vláda (ve 30. letech centrální banky ještě nebyly subjektem monetární  

                      politiky) nejlépe, když sníží úrokovou sazbu r pod úroveň tržní sazby

                    - tím vyvolá dvojí následky:

·        Aktéři, kteří mají volný kapitál, nebudou své peníze deponovat. Budou hledat jejich výnosnější použití při podnikání.

·        Jiní aktéři, kteří zamýšlejí investovat, mají snazší přístup k úvěrům. Politika levných úvěrů usnadňuje investiční záměry, zachovává hospodářskou aktivitu, kupní síla klesá pomaleji a ne příliš hluboko.

2) Při expanzi- analogie v obráceném směru

                        - cílem je zpomalovat konjunkturu zvyšováním úrokových sazeb a zdražováním

                           prostředků na investice

                        - vlády by mely tlumit očekávání investorů z rychlých výnosu

b) Fiskální politika

- vlády by při recesi mely využívat výdajů z rozpočtu k financování sociálních programu (zejména pro  

   nezaměstnané)

- tím se zpomalí pokles kupní síly, při konjunktuře je naopak nutno výdaje z rozpočtu snižovat, čili

   sociální programy redukovat, aby se snižovala kupní síla

Regulace hospodářského cyklu sloužila jako vynikající nástroj v padesátých a v šedesátých letech

(viz obr. 3)

Například v šedesátých letech dvacátého století vlády úspěšně regulovaly úrokové sazby „r“ s přesností až na setiny procenta. V sedmdesátých letech přišlo nejprve občasné selhání této regulace. Koncem desetiletí bylo zjevné, že tyto nástroje selhávají systematicky.

Příčiny selhávání regulace hospodářského cyklu

- koncem 20. století, zejména v sedmdesátých až devadesátých letech

- působil celý soubor příčin. Ukázka, proč regulace krizového cyklu selhávala na jednom příkladu:

  regulace hospodářského cyklu pomocí úrokové sazby „r“.

Růst objemu spekulativního kapitálu

- kromě monetární politiky selhává též politika fiskální

- podnikatelé zásahy státu předvídají a připravují se na ně tak, aby následky zásahu státu byly v jejich

  firmě minimální

- politikové začínají dávat při regulaci cyklu přednost opatřením s okamžitými následky a vyhýbají se

  zásahům, které se plně projeví až za delší dobu (za rok či ještě později)

-> důvodem je snaha po úspěchu, touha znova zvítězit ve volbách

- zásahy vlád ztrácejí na účinnosti, současně však hrozivě narůstají deficity státních rozpočtu

Proč nástroje hospodářské politiky ztrácejí svou účinnost?

- ekonomické subjekty (tj. firmy, instituce a spotřebitelé) si nejsou jisti budoucností, plánují a

   rozhodují se podle svých očekávání

- tato očekávání jsou racionální v tom smyslu, že lidé se sice nerozhodují vždy správně, ale svá chybná  

  rozhodnutí (v zápětí) korigují

Příklad- nezaměstnaný. Trvá-li deprese, může slevit ve svých nárocích na pracovní místo. Podobně  

                kočující, spekulativní, neboli krátký kapitál ve výše uvedeném příkladu.

- iracionalit naopak přibývá od politiků

- nejvíce nebezpečná je nabídka a distribuce veřejných statku

- politikové nabízejí veřejné statky proto, aby si tím koupili hlasy voličů. Protože za nákupy tohoto

  druhu neplatí z vlastní kapsy, nýbrž prostřednictvím státního rozpočtu, musíme od nich očekávat 

  projevy morálního hazardu. Náklady na předvolební kampaně platí daňoví poplatníci.

Situace z hlediska plátce daně

a) Plátce daně je racionální a přeje si platit minimální daně.

b) Plátce daně je racionální a má zájem konzumovat veřejné statky v maximální kvalitě a v široké  

     nabídce.

Kdyby daňoví poplatníci tvořili jak nabídku, tak současně poptávku, pak se v produkci veřejných statků ustaví rovnováha. Daňoví poplatníci však nabídku veřejných statků ovlivňují pouze nepřímo. Přímo o nabídce veřejných statků rozhodují politikové. Ti si nabídkou veřejných statků „nakupují“ hlasy voličů, nikoli však za vlastní, nýbrž za „voličské“ peníze. Proto vlády inklinují k

systematickému vytváření deficitů státního rozpočtu.

Další zdroj cyklického kolísání

= politický cyklus

- objeví se, když jsou splněny tri předpoklady:

1) Vlády disponují četnými nástroji k regulaci cyklu- opakovaným používáním se z nástrojů stane  

     rutina

2) Voliči mají raději nízkou nezaměstnanost a hospodářský růst

3) Politikové si přejí být znovu zvoleni

a) Období krátce po volbách

            - zbývají čtyři roky do nových

             - vlády ve vyspělých demokraciích většinou prosadí více nebo méně radikální úsporná  

               opatření- spoří se na sociálních programech a vlády snižují výdaje ze státního rozpočtu

                             - klesá výkon ekonomiky

                             - ve firmách klesá využití kapacit, roste nezaměstnanost

                             - vláda se snaží známými nástroji fiskální politiky stabilizovat ekonomiku.

b) Rok až půl roku před volbami

- ekonomika je stabilizovaná, je nízká inflace

- firmy začínají realizovat dlouhodobé investice

- ekonomika je připravena k růstu

- vlády sníží některé daně, aby politikové získali na svou stranu další voliče

- oživení poptávky po poklesu daní povzbudí firmy k další výrobě a k investicím

-> následuje viditelné oživení, růst zaměstnanosti, růst HDP a volby se přibližují v opojné atmosféře

PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

PENÍZE

- zprostředkovávají směnu statků (komodit, zboží) a služeb

- akcelerují rozvoj civilizace- vznik peněz měl na lidstvo vliv srovnatelný s objevem ohně, elektřiny...

Z historie

1) Naturální směna

Nevýhody- stagnace dělby práce

                  - abychom uspokojili některou ze svých neodkladných potřeb, museli bychom vyhledávat

                     partnery ke směně s „opačnými“ potřebami

Příklad- herečka, která potřebuje nové šaty, by musela vyhledat švadlenu, která má právě chuť

               podívat se na její filmy

2) Komoditní peníze

- prostředkem směny se na daném území stávaly nejčastěji vyměňované komodity

Příklad- dobytek, plátno, olivový olej, med, zlato...

-> tyto komodity musely mít důležité vlastnosti (trvanlivost, dělitelnost, snadná

    manipulovatelnost, vzácnost)

3) Plnohodnotné peníze

- nahradily komoditní

- zlaté a stříbrné předměty, časem mince

4) Neplnohodnotné, tj. papírové peníze

- nahradily (vytlačily) plnohodnotné peníze

Proč se používá náhražka namísto pravé hodnoty?

- u plnohodnotných peněz byly překážkou dvě okolnosti:

            a) fyzické úbytky zlata a stříbra při manipulaci a následná ztráty hodnoty peněz

b) snadná padělatelnost (k ochraně před padělky bylo nezbytné mít při každé větší transakci u

                                         sebe chemické nádobíčko)

Paradox- peníze jsou přijímány, protože jsou, protože platí.

              - hovoří se o nuceném oběhu peněz

Za zákonnost platidla ručí vláda, nestačí pouhá deklarace záruky. To dokládá například situace v Rusku roku 1998.

5) Bankovní peníze

- šeky, potvrzení o uložení peněz v bance

- pokud zákony tuto formu peněz dovolují, regulují oběh těchto platidel centrální banky

6) Vlna inovací

- bankomaty, úvěrové karty, placení v obchodech

- různé typy karet-> konkurence mezi distributory kreditních karet (oligopolní trhy)-> lákají klienty

- internetové bankovnictví, platby prostřednictvím mobilu atd.

Jak fungují kreditní karty?

1) Zákazník zaplatí kartou (+ podepíše účtenku, zadá PIN)= miliony drobných transakcí denně

2) Kreditní firma (VISA, MAESTRO atd.) koncem měsíce uhradí ze svých aktiv účty prodejcům

3) Kreditní firmy předloží své pohledávky bance-> banky tyto pohledávky uhradí

4) Banky vnitrním účetnictvím uplatní své pohledávky na účtech svých klientu (=odečtou ceny nákupů

     a poplatků)

Kreditní karty- od slova credibility (=důvěryhodnost)

                          - nedovolují nákupy na úvěr

Debetní karty- od slova debt

                         - umožňují nákupy na dluh, ale s vyšším úrokem

Funkce peněz

1) Prostředek směny- vyřazují, deklasují naturální směnu

2) Zúčtovací jednotka- peníze dovolují sčítat různorodé náklady a vyjádřit výsledek v jedné veličině

                                        (= cena)

3) Uchovatel hodnoty- při nákupu drahých statků šetříme celkovou sumu po částech i několik let –

                                      - původní hodnota se (zpravidla) nejen uchová, ale i stejným tempem

                                         (zásluhou úroků) zvyšuje

- tyto funkce nemusejí peníze plnit vždy:

BANKY A BANKOVNICTVÍ

Princip vzniku bank:

Úrok

Výhody bank

1) Shromaždují velké sumy od mnoha aktérů, proto mohou půjčovat mnohem vyšší obnosy než

     jednotlivé firmy s volnými aktivy

2) Soustředí úspory firem i soukromníků

3) Šetří čas- existuje známé místo, kam „chodíme s úsporami“, kam pro půjčku

                   - nemusíme hledat subjekty s volnými aktivy, banky nabízejí další služby a specializují se, 

                     zejména při poskytování úvěru

Ratingové společnosti- zjišťují místo bank, které firmě je nejvýhodnější poskytnout úvěr

- banky profitují z rozdílné výše úroku {tj. z marže (rv – rn), mark-up, profit margin}.

Kdy banky nejvíce vydělají?

- nejlepší návratnost zaručí bance firmy, které dosahují nejvyššího zisku (firmy s nejvyšším

  odbytem a s nejvyšší poptávkou po produkci)

- banky tím, že usilují o vlastní nejlepší výnosy, napomáhají nejlepší alokaci kapitálu

Dnešní svět se velmi rychle mění. Uvedené tvrzení platilo až do druhé poloviny dvacátého století. Od

osmdesátých let se při optimální alokaci kapitálu stále zřetelněji prosazují finanční trhy, tj. trhy

s rozmanitými formami cenných papíru a s jejich deriváty. Obchoduje se elektronicky, bez oběhu „papíru“.

Centrální banka

1) Poskytuje bankovní služby komerčním bankám, tj. poskytuje „překlenovací“ úvěry a určuje

     pravidla hospodaření

2) Emituje, tiskne peníze

3) Kontrola množství oběživa- centrální banka sleduje peněžní agregáty: M1, M2, M3 a další

                                                 - přijímá regulační opatření- komerční banky akceptují diskontní sazbu

4) Nezávislost centrální banky na vládě- zejména ve vyspělých zemích směřuje vývoj od závislosti k

                                                                   téměř naprosté nezávislosti na vládě

Proč by mela být centrální banka nezávislá na vládě?

Nástroje monetární politiky

1) Regulace povinných bankovních rezerv

a) Zvýšení povinných rezerv o 1-2% má za následek pokles nabídky peněz o 10 - 20%

b) Snížená nabídka peněz vyvolává růst poptávky po penězích

c) Zvýšená poptávka po penězích vede k růstu úrokových sazeb

d) Zvýšené úrokové sazby tlumí investiční aktivity

e) Výsledkem je politika obtížně dostupných peněz

            Následky- zpomalení růstu cen a mezd, snížení inflace na přijatelnou úroveň

                             - ekonomika však za zastavení inflace „platí“ poklesem agregátní poptávky,

                                zpomalením růstu, stagnací či poklesem HDP+ poklesnou příjmy firem i rodin,

                                roste nezaměstnanost

-> tyto následky lze v delším období očekávat v tradičních tržních ekonomikách.

-> v ekonomikách postkomunistických zemí nebo v rozvojových zemích tomu může být jinak:

          Zvýšení povinných bankovních rezerv může být podníceno snahou odvrátit nedůvěru obyvatel 

          vůči bankám a pokusem zabránit „útokům“ na banky stovkami vyděšených věřitelů. Nebo

          záměrem centrální banky donutit privátní (komerční) banky k vytvoření větších rezerv při

          podezření, že jim přibývá rizikových a obtížně vymahatelných půjček atp.

2) Regulace diskontních sazeb (Viz komentáře k regulaci ekonomického cyklu)

3) Operace státu a centrální banky na peněžních trzích

     - centrální banky i vlády se těchto operací účastní běžně

     - důležité jsou výrazné změny objemu obchodu, tj. bud zvýšené prodeje, nebo zvýšené nákupy

            Zásady

            a) Nákup cenných papírů- když chce CB povzbudit ekonomické aktivity a chce, aby se do

                                                        oběhu dostávalo více peněz

                                                      - většinou to bývá při dlouho trvající recesi, nebo když centrální

                                                         banka chce napomoci hospodářskému růstu

            b) Prodej státních obligací a cenných papírů- vláda hledá vlastní cesty k úhradě státního dluhu

                                         -> aby mohla uhradit své dluhy z minulosti, nechá vytisknout nové obligace

                                              a nabídne je k prodeji

                                                                                    - centrální banka chce snížit nabídku likvidity –

                                         -> důvodem může být dlouho trvající fáze hospodářského růstu, kterou

                                              začínají provázet příznaky a první signály inflace

                                         - když se centrální banka rozhodne zasáhnout proti začínající inflaci, začne 

                                            masivně prodávat cenné papíry. Cílem je zvyšovat „cenu“ peněz.

            c) Operace na měnovém trhu- CB sleduje, hlídá především spekulační nákupy domácí měny v

                                                               souvislosti s vývojem salda zahraničního obchodu.

NEZAMĚSTNANOST, INFLACE, DEFICIT A DLUH STÁTNÍHO ROZPOČTU

Nezaměstnanost

Význam- mikroekonomický- ztráta sebedůvěry-> deprese-> sebevraždy

               - makroekonomický- vinou svých destruktivních následku velmi sledovaný sociální jev

Z výzkumu trhu práce vyplynulo:

            a) Míry nezaměstnanosti jsou v různých statistických skupinách rozdílné (věk, pohlaví,

                 etnikum)-> všechny příznaky jsou vzájemně závislé

            b) Obrat na trhu práce je značný- změny počtu těch, kdo jsou a kdo nejsou zaměstnaní, jsou

                  vysoké (hlavně USA x Japonsko)

            c) Velkou část obratu na trhu práce způsobuje hospodářský cyklus (vysazování a propouštění

                  při recesi...)

            d) Většina z těch, kdo v daném měsíci přijdou o práci, zůstává bez pracovního místa krátkou

                  dobu (procentuálně malé číslo, ale reálně se změnilo mnoho)

Měření nezaměstnanosti                                                        (viz obr. 1)

zaměstnaní + nezaměstnaní= ekonomicky aktivní obyvatelstvo

ostatní= děti, důchodci, nemocní, v domácnosti

Nezaměstnaný- během čtyř minulých týdnu hledal práci

                         - čeká na opětovné povolání na pracovní místo

                         - během čtyř týdnů se ohlásí z nového pracovního místa

Zásobník nezaměstnanosti                                                     (viz obr. 2 + 3)

Jak ho opustit?

1) Získání nového pracovního místa

2) Vysazený je povolán nazpět na své pracovní místo

3) Při dlouhodobé nezaměstnanosti člověk opustí statistickou „kolonku“: pracovní síla,

     přestane být evidován jako nezaměstnaný

Formy nezaměstnanosti

·       Frikční- neochota stěhovat se do jiného místa

·       Fluktace- nezaměstnanost způsobená snahou změnit pracovní místo

·       Strukturální- mění se struktura ekonomiky, nebo některá odvětví mění technologie

                     - např. začátek 90. let s příchodem PC už nikdo nepotřeboval sazeče

                     - nutná rekvalifikace- možná jen v rámci oboru (vyloučena u lékařů, právníků...)

                                        - rozdíly- a) starší lidé- rezignují

                                                        b) střední věk- více o změně kvalifikace přemýšlí

                                                        c) mladí- nejmenší škody

·        Cyklická- vysazování z práce, propouštění

Skupiny obyvatel z hlediska nezaměstnanosti                                                                       (viz obr. 3+4)

- členové minoritních etnik vykazují asi dvakrát vyšší nezaměstnanost a nejvyšší fluktaci

- u mladých hrozí, že si nevytvoří základní pracovní návyky

- ženy vykazují vyšší nezaměstnanost než muži

Přirozená míra nezaměstnanosti= odpovídá poměru, při kterém se síly působící směrem ke zvyšování a ke snižování inflace vzájemně rovnají (Milton Friedman)                                      (viz obr. 6)

- v každém státě závisí na něčem jiném

Závisí na:

·        organizaci trhu práce= nejdůležitější (pracovní úřady, agentury práce)

·        demografické skladbě obyvatel (kulturní odlišnosti, velikost sociálních skupin

·        vytrvalosti při hledání nového zaměstnání- ta závisí na výší podpor a dostupnosti míst

Hystereze na trhu práce=  narůstající rezignace nezaměstnaných

- někteří ekonomové se domnívají, že dlouhodobě přirozená míra nezaměstnanosti roste

Příčiny- sociální politika (dávky...)

Inflace

Když výkon ekonomiky roste a firmy při rozšiřování výroby využívají dočasně odstavené a nevyužité zdroje, je vše v pořádku. Jakmile se na vrcholu hospodářského cyklu projeví nedostatek výrobních zdrojů, začnou se zvyšovat ceny výrobních vstupů a následně i ceny produkce.

= označení pro růst hladiny cen x Deflace= pokles hladiny cen

Tři stupně inflace

1) Mírná= jednociferná

                - ekonomické subjekty důvěřují penězům, ukládají, investují

            a) 0-3,5%

            b) 3,6-5%

            c) 5,1-9,9%-> nezvratný jev-> přechází do dvojciferné inflace

2) Pádivá= dvouciferná (10-99% ročně)

                 - začíná se měnit chování a zvyky ekonomických subjektů:

            a) Smlouvy se uzavírají s indexem, indexace mezd, plateb, důchodů

                     - indexy se vztahují k pevné zahraniční měně

            b) Ochabují nebo utichají domácí finanční trhy

                  Ekonomické subjekty začínají hromadit určité druhy statků (domy, půdu....)

                  Je stále obtížnější si vypůjčit

                 Zvyšuje se rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou                             (viz obr. 8)

3) Hyperinflace- např. Německo a Polsko (1920-1923); Maďarsko a Čína (1945-1947)

                            - státy, ve kterých k hyperinflaci došlo, jsou k inflaci náchylnější         (viz obr. 9+10)

                              (výjimka= Německo)

Následky inflace

            a) Ekonomické subjekty, které jsou zadlužené, nečekaně profitují

- vinou záporné reálné úrokové sazby (na rozdíl od nominální úrokové sazby) inkasují dlužníci úlevy

- často následuje úpadek platební disciplíny

- nominálně vrátíme dluh v původní výši, ale reálně zaplatí míň

            b) Lidé s platem a lidé závislí na sociálních příjmech tratí

- ceny rostou rychleji než jejich příjmy

            c) Znehodnocování úspor

- reálné úrokové sazby jsou při inflaci záporné

- bohatství se přesouvá od věřitelům k dlužníkům-> klesá efektivnost ekonomických aktivit

- ti, co hospodařili se ztrátami tratí méně-> bohatství se nevrací k výkonnějším

            d) Zkreslování cen

- firmy ztrácejí motiv ke zlepšování a ke zvyšování kvality výrobků a služeb

            e) Deformace signálů pro investory

- inflace tlumí krátkodobé investice a zastavuje dlouhodobé investice

- hospodářské aktivity utichají, přestože není krize

            f) Poruchy v alokaci zdrojů

- ceny vstupů, které se sjednávají při uzavírání smluv s dodatkem o inflačním indexu, posilují inflační

  očekávání-> akceleruje tendence k opětovnému zvyšování cen                 

            g) Inflace znehodnocuje informace

- inflace vyvolává inflační očekávání -> utichá aktivita

Antiinflační politika

= regulace cen a mezd- cenové a mzdové stropy

                                     - limity tempa růstu všech cen

                                     -> tvrdá opatření, která brzdí ekonomický růst  a zasahuje do privátních práv

                                          podnikatelů

= politika drahých peněz- praktikují ji centrální banky

Výsledky- nejsou jednoznačné ani nesporné-> chybí úspěchy

Státní dluh

=souhrn každoročních deficitů státního rozpočtu

a) Vnitřní dluh- narůstá vinou neúčinných výběrů daní, nečekaným poklesem příjmů atd.

                          - narůstá při příliš velkorysých výdajích na sociální programy

                          - snižuje efektivnost ekonomiky

                          - dříve nebo později musí být uhrazen zvýšením daní

b) Vnější dluh- vzniká, když si vláda nebo centrální banka vypůjčí na své výdaje u zahraniční

                           centrální banky nebo vlády

                        - vláda musí kromě vypůjčené částky splatit i úroky (na delší dobu- 20 let)

                        - není nebezpečný, pokud úrok nepřesáhne tempo růstu HDP

Ekonomické následky státního dluhu

Čím lze pokrýt zvýšené výdaje vlády- a) Zvýšeným tiskem peněz

                                                          b) Půjčkou od obyvatel (emise státních dluhopisů)

Schéma státního rozpočtu s dluhem

BS=tY-G-TR

BS= Budget Surplus= přebytek (když je záporný, jedná se o deficit)

t= sazba daní

Y= část HDP, která je sazbou t ppřevedena do státního rozpočtu

tY= součet všech příjmů státního rozpočtu

G= vládní výdaje

TR= transfery- výdaje sociálního fondu

CHUDOBA A PROJEKTY SOCIÁLNÍHO STÁTU

Chudoba

- problémy s přesnou definicí

- obecně se chudobou míní nízký příjem + žádná další aktiva:

·        nesporná a měřitelná jsou aktiva hmotná a finanční (vlastnictví budov a nemovitostí, jejich vybavení, úspory v bance...)

·        nehmotná aktiva (kvalifikace, tj. pracovní dovednosti, vzdělání, fyzická zdatnost)

Jak se chudoba měří?

- k měření chudoby slouží dva zdroje informací

1) Náklady na živobytí, které poskytují pečovatelské služby, neziskové a nestátní organizace

a) „Ziskové“ firmy (například luxusní starobince) mají jiné motivy a jiné cíle svých aktivit než

      neziskové pečovatelské služby

b) Neziskové, avšak státní instituce trpí projevy X-neefektivnosti (ekonomických aktivit, které  

     nemají žádný, nebo jen slabý motiv bránit růstu nákladů na vlastní režii. Což platí zejména

     pro státní instituce (státní ústavy a zařízení, nemocnice atd.), které zajišťují zdravotní

     služby jako veřejný statek.

c) Nestátní instituce vykazují nejméně zkreslené náklady na péči, protože jejich zaměstnanci

     často pracují za minimální platy, ne-li zcela zadarmo. Hlavním motivem práce lékařů,

     pečovatelů, pomocníků a dalších zaměstnanců těchto zařízení není zisk, ani vydatný

     výdělek, nýbrž pomoc potřebným. Proto se v nestátních institucích často setkáváme s

     dobrovolníky

2) Druhým zdrojem k měření chudoby jsou náklady na stravu průměrné rodiny x 3. To je numerický

     základ pro stanovení hranice chudoby. Statistické údaje o podílu stravy na rozpočtu průměrné

     rodiny nejsou v různých zemích stejné. Ve vyspělých zemích jsou nízké, přesto, že lidé navíc

     utrácejí za pochutiny a lahůdky.

-> chudoba je relativní termín- je těžké stanovit výši minimálního příjmu (všichni mlží)

Které vrstvy obyvatel jsou chudé?

a) Vyšší % chudých bývá v náboženských komunitách (odlišná škála životních hodnot, hmotné

     bohatství není cíl)

b) Vyšší % chudých u „barevného obyvatelstva“ (dáno stylem života.)

c) V rodinách, kde je živitelem rodiny žena.                                                 (viz tab. 1)

     (rozvedené ženy, opuštěné ženy nebo vdovy, kterým péče o děti brání, aby se soustředily na kariéru

      a na maximální výdělky)

Příznaky chudoby

1) Rozdíly ve velikosti majetku v osobním vlastnictví

- chudí nemívají aktiva, příjem si zajišťují zejména prodejem vlastních dovedností, ty však  

   většinou bývají pod průměrem běžné kvalifikace

- malé množství aktiv o nízké hodnotě a jejich nedostatečné využívání- chudí jsou nejčastěji

lidé, kteří buď málo, nebo vůbec se nesnaží zlepšit svůj nízký životní standard-> takové  

chování se přenáší z rodičů na děti

- zchudnout ovšem může člověk i vinou neštěstí a ztráty životních sil

2) Rozdíly v úrovni vzdělání

- na začátku 20. století byly prokázány propastné rozdíly mezi vzdělaností bohatých a 

   negramotností chudých

- na konci století byla zaznamenána změna- s dostupností masmédií se všeobecná

  informovanost a vzdělanost ve světě zvyšuje. (přesto prokazatelné rozdíly přetrvávají)

Proč bývají chudí většinou nedostatečně vzdělaní?

a) Chudí musejí překonávat více překážek na cestě za vzděláním, obtížněji dokazují své nadání a

     pracovitost

-> nežádoucí zpětná vazba (chudoba bývá patrná na první pohled- vidíme-li chudého člověka,

     pochybujeme o jeho snaze po vzdělání)

b) Chudí zpravidla nevedou správný styl života- škálou životních hodnot, ve které vzdělání zaujímá

                                                                                poslední místo

                                                                             - nevytvářejí dětem vhodné rodinné prostředí

Sociální stát

- jedním z námětů obecnější koncepce je chudoba

Historie

- velcí humanisté vytvořili řadu ideálů sociálního státu, tj. státu spravedlivého a státu bez chudých

·        Platón- jako první popsal, jak by měla vypadat společnost

                         - napsal Ústavu a Zákony, kde popisuje rozumně uspořádanou a rozumem se řídící

                           společnost

-> velká vlna zájmu o obraz dokonalé společnosti se objevila na přelomu středověku a novověku

- základem byly ideály rovnosti, spravedlnosti a spolupráce

- autoři těchto vizí tvrdí, že kořenem všeho zla a bídy na světě je bohatství->zlo lze odstranit, jen když

   zmizí jeho příčina, tj. když zmizí bohatství a s ním i peníze

·        Thomas More (1478 - 1535)

                         - Utopia- nic se nekupuje, ani neprodává

                                       - všeho je nadbytek, protože každý si bere, jen co nutně potřebuje

                                       - existují společné jídelny, školy, veřejné špitály atd; peníze neexistují

             - nikdo nezahálí a pracuje se pouze šest hodin denně

- popraven, protože nesouhlasil, že je Jindřich VIII. hlavou církve

·        Francis Bacon (1561 - 1639)

- Nová Atlantida+ Eseje- ostrov šťastných lidí, pro který je příznačná vysoká životní

                                           úroveň

                                        - všichni dobrovolně spolupracují a všichni jsou dobrovolně

                                          ukáznění jak při spolupráci, tak i při všech dalších aktivitách

·        Tommaso Campanella (1568 - 1639)

- Sluneční stát- společenství lidí, kteří mají vše společné

                        - muži, ženy a děti nežijí v rodinách, nýbrž všichni se všemi společně                                  

                        - neexistuje soukromé vlastnictví, státní úřady dohlížejí, aby nikdo

                           neměl více, než si zaslouží

                        - práce je rovnoměrně rozdělena, existuje pouze naturální směna

·        Bernard Bolzano (1781 - 1848)

                          - Vědosloví, Wissenschaftslehre, O nejlepším státě

·        Robert Owen (1771-1858)

                         - podnikl praktické pokusy vybudovat harmonickou společnost

                         - založil komunu pro chudé- továrnu a obytnými domy, školami, nemocnicemi...

                         - důsledně dbal, aby se lidé po práci vzdělávali a aby děti chodily do školy od mala

                                               -> pokus zkrachoval- přibývalo lidí, kteří hledali bydlení a stravu, ale

                                                        o práci zájem neměli a sabotovali ji a dokonce poškozovali stroje

                         - osady New Landmark a New harmony

- autoři těchto utopií popisovali konečný stav, nezabývali se cestou a prostředky, s jejichž pomocí lze

  k žádoucímu cíli dospět Ani tím, zda je to vůbec možné.

- žádný z těchto spisovatelů se netrápil otázkou, jestli snaha naplnit tyto ideály nezpůsobí nějaké

  nežádoucí následky (jestli cenou za vytvoření „ideálního státu“ není ztráta individuální svobody)

- nejzrůdnějšími deformacemi (a paradoxně též naplněním) těchto ideálu byly ve 20. století nacismus a

  komunismus (na cestě k ideálnímu státu neváhaly použít brutálních prostředků útlaku

-velká vlna nadšení pro zmírnění chudoby se objevila v USA začátkem 60. let 20. stol.

-> John F. KENNEDY

1) Cílem není všeobecná rovnost lidí, nýbrž rovnost jejich politických práv

2) Cílem není ekonomická rovnost, ale rovnost ekonomických šancí, příležitostí

3) Rovnost ekonomického postavení

Nejdůležitější změnou cíle (ideálu) však byly úvahy o prostředcích k jeho dosažení, výsledkem je například teze:

V uvedené tezi se o výrobě a rozdělování uvažuje jako o oddělených procesech.

Již Aristoteles psal v Politice, že společnost, která preferuje ideály rovného rozdělování,

nemůže být stabilní:

- lidskou společnost lze podle Aristotela uspořádat podle dvou zásad do čtyř typů společenství. - cílem každého společenství i každého jednotlivce je přežít, tj. uspokojovat své potřeby

- k tomu slouží přírodní zdroje, především půda

A) Při společné práci nikdo nechce pracovat více než jiní, každý hlídá každého, zda pracuje

      -> tato společnost je naplněna podezíravostí

      Na druhé straně každý s každým soutěží o výnosy a produkty, každý bojuje o to, aby získal

      maximum plodů a produktů práce

      -> vzniká společnost, kde je člověk člověku vlkem

      => takové soužití není stabilní a nemůže být trvalé

B) Každý minimalizuje přínosy vlastní práce

     Na druhé straně se však snaží co nejvíce a nejlépe zajistit vlastní „kmen“ a příbuzné

     -> vzniká analogie „obecních pastvin“, tragédie společného vlastnictví (dochází ke drancování

          přírodních zdrojů

     => opět vznikají nestabilní a neživotaschopné komunity

C) Každý sice pracuje na svém majetku a se svým majetkem, plody práce a úroda se však odevzdávají

      na společnou „hromadu“ (dochází tedy ke 100 % zdanění)

      -> lidé ztratí motivaci k práci a společenství začne upadat (táborité)

D) Co si kdo vyprodukuje, to má

      -> nejlepší uspořádání, vyžaduje ale vynutitelnost práva, tj. respekt k soukromému vlastnictví

Jak vysoké náklady je třeba na likvidaci chudoby vynaložit? (viz obr. 2)

- idea spravedlivého rozdělování obsahuje nebezpečí hospodářského úpadku a zkázy

Poučení pro moderní vlády- snaha pomoci jedné vrstvě obyvatel (chudým) často poškodí všechny

                                               ostatní

Při diskusích o redukci chudoby ve společnosti, pozorujeme dva základní postoje:

a) Liberální (neoliberální) postoj

            - společnost muže rozdělovat jen to, co sama vytváří

- procesy rozdělování jsou druhořadé, přednost musí mít produkce (vnitřně motivovaná

 aktivita při respektu k soukromému vlastnictví a při korektní soutěži hospodářských subjektů)

b) Sociální postoj (keynesiáni, dirigisté atp.)

            - společnost musí být soudržná, založená na konsensu a na vzájemnosti

- společnost bude soudržná, když bude rozdělování spravedlivé, kdyby nebylo spravedlivé, 

  nebyl důvod pracovat a produkovat

-> oba postoje jsou oprávněné za předpokladu, že každý z nich je vystaven na osobní, na individuální, poctivé a reflektované zkušenosti

CHUDOBA STÁTŮ A HOSPODÁŘSKÁ ZAOSTALOST

- jedna miliarda lidí na světě žije v absolutní chudobě

Příklad- život průměrného Japonce v porovnání

Základní znaky chudoby států

1) Tempo růstu HDP- sleduje se trend (v období nejméně 5, ale až 50 let)

2) Úroveň HDP na hlavu.

3) Gramotnost obyvatelstva

4) Očekávaná délka života

5) Zaměstnanost v agrárním sektoru

Rozdíly mezi bohatými a chudými státy                                                       (viz obr. 1)

Proč porodnost počátkem 20 století klesla?

změna v chování rodiny

objevy v medicíně, úspěchy v léčení mnoha chorob-> u každého narozeného jedince se

výrazně zvýšila pravděpodobnost přežití do dospělosti

-> čím méně dětí, tím větší část disponibilního důchodu rodiny připadne na jednotlivce, tím kvalitnější

     zdravotní péče, vzdělání, tím vyšší jsou v rodině její investice do lidského kapitálu malého poctu

     dětí

Problémy zaostalých zemí

A) Jak dosáhnout růstu ekonomiky?

Bez investic nelze. Kde vzít zdroje na investování? -> Začínají problémy.

B) Měly by rozvojové země regulovat porodnost?

Čtyři základní podmínky hospodářského rozvoje

1) Péče o lidské zdroje

- po narození máme dány schopnosti, ty postupně objevujeme a kultivujeme

-> to se děje v jednotlivých etapách:

        a) Základní dovednosti- malé děti si pomocí běžných úkonů (vázání tkaničky) vylepšuje jemnou

                                                motoriku

        b) Vyšší neurofyziologické reakce- vnímání hudby, schopnosti prožívat složité, silné a citové

                                                                   zážitky

                                                   - utváří se „emotivní inteligence“, která rozšiřuje poznání, dovoluje  

                                                     lépe reagovat na podněty z přírodního nebo sociálního prostředí

        c) Vyšší poznávání- např. goniometrické funkce, Lafferova křivka atd.

-> u tohoto přístupu ovšem předpokládáme, že jsme se narodili v kulturním okruhu, který je typický

     pro vyspělé, civilizované, bohaté země

-> rodiny v rozvojových zemích čelí jiným problémům. Škála jejich hodnot je zcela jiná

Problém Jak by vyspělé státy měly pomáhat chudým zemím v péči o jejich lidské zdroje?

Příklad z historie

a) V šedesátých letech dvacátého století (období, ve kterém vznikla další „vlna“ zájmu o

     problém chudoby v USA a v Evropě), když se v Africe rozpadala koloniální soustava,

     vyspělé státy poskytovaly nově vznikajícím zemím masivní humanitární pomoc

 -> zvýšila se průměrná délka života, poklesla poporodní úmrtnost

Výsledek- rychlejší růst počtu obyvatel-> prudce se zvýšilo nebezpečí hladomoru

 -> kulturní hodnoty a zkušenosti vytvořené a generacemi potvrzené ve vyspělých zemích

     nelze přenést jinam

b) Snaha zvyšovat vzdělání obyvatel, tj. odstranit negramotnost

     -> domorodci odmítají přijmout vnucovaný styl života, mají jinou hierarchii životních

     hodnot, jiný přístup ke světu a k životu

2) Využívání přírodních zdrojů

a) Půda se v rozvojových zemích téměř nevyužívá, zemědělství se provozuje v minimálním

     rozsahu

b) Využívání nerostného bohatství, které však předpokládá vybudovat těžební průmysl a navíc

     je problém co následně s vytěženými surovinami

3) Tvorba místního (domácího) kapitálu

= nutnost investovat.

Problém- domorodci nepoužívají peníze, nespoří, nevytvářejí žádné vlastní zdroje pro

                  investování

        -> tuto nevýhodu lze obejít poskytováním mezinárodních půjček, jenže každá půjčka   

              předpokládá návratnost-> proto raději poskytujeme dary- nevíme, kde finanční

              dary skončí, proto je lepší poskytnout raději věcný dar

4) Hospodářská a politická stabilita

- chudými státy jsou zpravidla bývalé kolonie, jsou to zeměpisně „umělé“ útvary, které

   zahrnují četná etnika a kmeny

-> napětí, nedůvěra, nepřátelství-> boje, genocidy

-> lze předpokládat, že chudé země si samy nepomohou

bludný kruh chudoby                                                                                   (viz obr. 2)

- kdyby se podařilo z tohoto kruhu vymanit, pak může země nastoupit dráhu rozvoje, muže opakovat

  zkušenost všech rozvinutých zemí

-> s hospodářským růstem se mění strategie chování rodiny

- začne klesat porodnost a stále vyšší část příjmu zůstane k obživě a k investicím do

   lidského kapitálu

Příklady zemí, které se vymanily z bludného kruhu chudoby:

·        Jižní Korea a další státy jihovýchodní Asi

·        země jižní a střední Ameriky

Opačné příklady

·        Haiti s chybějícími zárodky občanské společnosti

- východiskem úspěchu při snaze pomoci chudým zemím je jejich politická stabilita, bez ní

   boje